You are here:

Žeberská lípa

Obec : Vysoká Pec

Katastrální území : Kundratice u Chomutova  

nadmořská výška :  m.n.m.

Parcelní číslo : 815/4 

Popis lokality : roste v krajině plné protikladů a pamatuje její lepší časy. Na jedné straně se dnes rozkládá obří zaprášená hučící jáma, na straně druhé krásné bukové lesy, které tvoří národní přírodní rezervaci Jezerka. Na její jižní hranici, na levém břehu Vesnického potoka, poblíž vodárny u hájenky pod přehradou nesoucí jméno rovněž Jezerka, pak stojí i naše věkovitá Žeberská lípa. Je stranou od cesty a v oplocence, kde se pase pár oveček. Jméno dostala lípa podle hradu, který se na kopci nad ní kdysi tyčil – podle Starého Žeberka.

Datum vyhlášení : 1.3. 2010

Druh dřeviny : Lípa srdčitá - Tilia cordata

Obvod kmene (v 1,3 m) : 740 cm

Výška stromu : 6 m

Výška koruny : 5 m

Šířka koruny : 10 m

Stáří : 700 let                                                           Zdravotní stav : uspokojivý

Důvod ochrany: mimořádné rozměry a genetická hodnota

Zaměření stromu: GPS severní šířka N 50°32.443´ východní délka E 013°28.822´

Ke stromu se váže pověst:

Ještě v dobách, kdy byl Starý Žeberk významným strážním hradem, se stal hradním velitelem důstojník, který od mládí bojoval v panovníkově vojsku. Byl statečný a spolehlivý, ale tvrdý a zhrublý ze stálých bitek a nesmírně prchlivý. Při jedné vyjížďce do kraje uviděl nový hradní pán u potoka půvabné vesnické děvče. Nerozmýšlel se dlouho a odvlekl ji na Žeberk. Měl už dost vojenského způsobu života, chtěl mít ženu a děti a žít jako jiní. Dívka se mu podvolila - ostatně co jiného jí zbývalo - ale plakala a svého pána se bála. On však, jak už to tak bývá, chtěl ženu, která by ho měla ráda. A protože tomu tak nebylo, ani když jí to přikazoval, shodil jí ve zlosti ze žeberských hradeb. Naštěstí dopadla do keřů, ošklivě se zranila, ale zůstala na živu.
Našel ji Vojtěch, lesní hospodář z nedaleké samoty. Každou volnou chvíli chodil do lesa, aby zapomněl na smutek, kterého se nemohl zbavit od smrti své ženy a malého syna. Vojtěch odnesl zraněnou dívku do svého domu, ošetřil ji, ale věděl, že ji u sebe nechat nesmí, i když nebyl ničí poddaný. Hradní pán dal totiž prohledávat lesy, jeho jezdci pátrali i po staveních. Dívka však nebyla k nalezení. Vojtěch pro ni našel spolehlivý úkryt. Byl nedaleko, v lese pod hradem. Les už vojáci několikrát marně prohledali. A i kdyby se vrátlili znovu - v dutině velké lípy zraněnou hledat nebudou. Dívka se jen pomalu uzdravovala, rány se jí sice hojily, ale strachu se zbavit nemohla. Vojtěch si ledacos domyslel a litoval neznámou, která musela na Žeberku hodně vytrpět. A tak jaro přešlo v léto, přibylo práce na polích, ale on si přece jen denně našel čas, aby za dívkou zašel. A jak se dalo čekat - mladí lidé se do sebe zamilovali. Když léto vystřídal podzim a úroda byla sklizená, jednoho dne Vojtěch z kraje pod Žeberkem zmizel. I dutina lípy osiřela, protože dívka se uzdravila a odešla s Vojtěchem. Prý někam, kde je nikdo neznal a kde jim nic nepřipomínalo smutné události...

Tisk PDF

Nahoru

Copyright © Občanské sdružení Anthericum 2020

Template by Joomla Templates & Szablony Joomla.